Jak přiblížit dětem technické obory tak, aby je opravdu zaujaly? Učebnice nebo prezentace plné pojmů na to nestačí. Jednou z cest je setkávání se s lidmi z praxe, kteří na příkladech ze své profese a na základě vyprávění o životních zkušenostech jsou schopni děti zaujmout a přitažlivou formou ukázat, jak se teorie snoubí s praxí výrobních firem. Právě takové setkání proběhlo v posledním školním týdnu na vsetínské základní škole v Rokytnici, kam dorazili zástupci společnosti Austin Detonator. Firma dlouhodobě podporuje technické vzdělávání a spolupráci se školami. Tentokrát se vydala přímo za žáky – do jejich tříd a dílen.

Rokytnická škola dlouhodobě pracuje na tom, aby svým žákům techniku co nejvíce přiblížila. V rámci kroužku STROJBOTI, který firma Austin Detonator podporuje, se děti učí navrhovat a upravovat 3D modely za pomocí intuitivních nástrojů pro 3D modelování Tinkercad a Ansys SpaceClaim, které pak převádí do 3D tisku. Seznamují se také s 3D skenováním. K dispozici mají i LEGO roboty a za pěkného počasí si mohou vyzkoušet í létání s drony. Ještě větší dojem ale dělají samotné dílny. Ty jsou vybavené nejen ručním a AKU nářadím, ale i CNC stroji nebo gravírovacím zařízením. Děti si tu samy něco navrhnou, a pak si to také samy vyrobí. Učební látka tak pro děti dostává konkrétní praktickou podobu a hlavně smysl.

Návštěvu z Austinu provázel učitel Bořek Navrátil, který zde vyučuje zeměpis a zároveň byl iniciátorem celé akce. Namísto prezentací šlo však o osobní setkání přímo ve třídách a dílnách. Součástí návštěvy byla i beseda se žáky osmých tříd na téma, jakým směrem se vydat po základní škole. Místo klasického přehledu oborů zazněl životní příběh. Svou profesní cestu dětem představil globální ředitel Austin Powder Otta Grebeň. Vyprávěl o studiu na námořní vysoké škole, o práci námořníka na moři a také o tom, jak se postupně propracoval až k řízení mezinárodní výrobní firmy. Pro mnohé žáky to bylo poprvé, co si uvědomili, že profesní dráha nemusí být přímá a že zkušenosti se nabývají postupně, mnohdy v různých oborech.

„Chceme dětem ukázat, že technika není jen o strojích, ale hlavně o lidech. Hledáme ty, kteří chtějí věcem porozumět do hloubky, přemýšlí a nebojí se přicházet s novými řešeními. Právě to posouvá firmu i každého jednotlivce dál,“ zaznělo během setkání z úst Otty Grebeně.

 Reakce žáků ukázaly, že právě konkrétní příběhy mají největší sílu a přitažlivost. Zaujalo je například, že na dvousetmetrové zaoceánské lodi pracuje zhruba jen třicítka námořníků nebo jak zásadní roli hraje na moři funkční zázemí – třeba obyčejná lednice. Zájem vzbudilo i řízení firem napříč kontinenty či téma používání průmyslových rozbušek – např. že by při odstřelu nemělo kamení „létat do vzduchu“, protože to je plýtvání drahocennou energií. Otázky, které děti pokládaly, ukázaly jejich přirozenou zvídavost a možná i první náznak zájmu o technické obory. I když se děti hned nerozhodnou pro technickou školu, odnášejí si něco důležitého – představu, že to může být zajímavá a smysluplná cesta. Právě tady se totiž může začít rodit vztah k oboru, který jednou přeroste v profesi.

 „Budoucnost oboru nevzniká jen ve firmách, ale především ve školách. Pokud děti pochopí, co všechno technická práce obnáší, že je to kombinace dovedností, spolupráce i kreativity, začnou o ní přemýšlet jinak,“ vysvětluje Otta Grebeň.

Podpora technického vzdělávání a spolupráce se školami je pro nás v Austinu dlouhodobou prioritou. Věříme, že investice do mladé generace je zároveň investicí do budoucnosti celého oboru.